LETOPOČET	UDÁLOST
11.–14. stol.	Ošetřovatelské péči v některých špitálech a domácnostech pečovala sdružení tzv. bekyň, společenství panen a vdov, které vzniklo v Belgii. Napodobovaly život jeptišek, šlo však o laické osoby, které chtěly konat dobré skutky.
od 12. stol.	Péči o nemocné se věnovaly především mužské křížovnické a rytířské řády. Ženám se věnovaly ženské ošetřovatelské řády – klarisky, alžbětinky, zdislavky, šedé sestry III. řádu sv. Františka. Špitály se rozdělily na ubytovny pro poutníky (hospic) a místa pro staré a nemocné (vlastní špitál). Do 13. stol. lidé věřili více léčebným postupům venkovských léčitelů. Na vesnicích měly svou funkci tzv. kořenářky. Specializovanými útulky byla tzv. leprosária zaměřená na ošetřování nemocných leprou. Špitály jsou považovány za předchůdce novověkých nemocnic.
od 12. stol.	Špitály byly součástí johanitských komend (Brno, Ivančice, Tišnov, Kounice, Znojmo, Opava); ze špitálů řádu německých rytířů je doložen na Moravě špitál v Jihlavě, ve 13. stol. v Krnově a Opavě. Křížovníci Božího hrobu měli leprosárium ve Znojmě, řád Svatého Ducha spravoval špitály na Starém Brně. Křižovníci s červenou hvězdou, jediný řád českého původu, působil od 13. stol. na Moravě (Dačice, Uherské Hradiště, Znojmo; ve Slezsku Vratislav, Svídnice, Lehnice, Nisa).
od 12. stol.	V Evropě začaly vznikat lékařské školy. Roku 1163 došlo k zákazu studia medicíny pro řeholníky i zákaz chirurgických výkonů kleriky. Rozdělením kompetencí v péči o zdraví mezi církevními a světskými institucemi přešla většina péče na města a vznikající univerzity.
1215	Výnosem lateránského koncilu nastal definitivní rozchod chirurgie s interní medicínou. Chirurgická praxe přešla výhradně do kompetencí lázeňských živností – bradýřů, mastičkářů, nedoučených lékařů, ranhojičů (hojení ran, výkony na povrchu těla).
1233	Doložen markraběcí fyzikus Vilém, pravděpodobně totožný s pozdějším stejnojmenným znojemským fyzikem, asi ranhojičem.
1279	Je zmiňován osobní lékař biskupa v Olomouci.
1320	Doložen první studovaný český lékař Jan Štěpánův v Praze, uváděný jako „artis medicinalis professor“.
15. stol.	Funkce lékaře placeného městem je u nás poprvé doložena ve Znojmě, v 17. stol. v Jihlavě, Brně, Olomouci, Opavě, Litomyšli. Povinnosti lékaře byly formulovány ve smlouvě – stálá ochota léčit bohaté i chudé , vizitace lékáren a špitálů, dozor nad nižšími zdravotníky, zprávy pro městskou radu, dohled nad komunální hygienou.
od 16. stol.	Města začala platit úřední chirurgy a porodní báby. Vyvíjel se také institut krajských, zemských fyziků vykonávající hygienický a zdravotní dohled svého regionu. Byly vydávány české i německé návody o dobré životosprávě a spisy o porodnictví a o moru.
1565	Ustaven úřad městských fyziků v Brně a v Olomouci.
1590	Byl sestrojen první mikroskop.
od 17. stol.	Úřední lékaři začínají působit ve všech moravských krajských městech. Prvním protomedikem moravským se stal Tomáš Jordán z Klausenburku (1539–1586). Vydávají se české i německé návody o dobré životosprávě a spisů o porodnictví a o moru.
17. stol.	Je zřetelný přechod k lékařské vědě. Dochází k rozvoji klinické medicíny, která se stává základním prvkem lékařské výuky. Lékaři přestávali věřit tradovaným teoriím a začínali se opírat o vlastní rozum a zkušenost. Někteří z proslulých: Paracelsus (1493–1541), Vesalius (1514–1564) – Sedm knih o stavbě lidského těla, vynikající francouzský chirurg Ambroise Paré (1510–1590), anatom Jan Jesenský (1566–1621) – popsal pitvu, Miguel Servet (1511–1553) – upálen kalvínskou inkvizicí, vyslovil předpoklad o plicním krevním oběhu, William Harvey (1578–1657) – prokázal uzavřenost krevního oběhu; jiní a další.
1752	Císařovna Marie Terezie vydává „Generální medicinský řád“, podle kterého se musí každý lékař, pokud nepromoval v Praze, Vídni nebo Innsbrucku, podrobit přezkoušení u zemské zdravotní komise. Stejně tak chirurgové (ranlékaři) musí být přezkoušeni zemskou zdravotní komisí. Dvorským dekretem vznikl nejvyšší zdravotní orgán „Dvorská zdravotní deputace“, čili „Komiseů. V jednotlivých zemích existovaly zemské zdravotní komise při zemských úřadech (guberniích).
1715	V Evropě se epidemicky rozšířil mor. V Blansku mu podlehlo kolem 40 osob.
1770	Gerhard van Swieten (1700–1772), osobní lékař Marie Terezie se stal říšským protomedikem a inspektorem lékařského vzdělávání v rakouské říši.
1770	Josefem II. vyhlášen „Generální zdravotní normativ“, který dokončoval centralizaci veřejného zdravotnictví pod dohledem státu. Bylo zavedeno povinné doškolování ranhojičů (chirurgů), lékárníků a porodních báb. Zdravotní řády jednotlivých zemí doplněny říšským zdravotním řádem. Zde byly formulovány povinnosti úředních i volně praktikujících lékařů a ostatních zdravotníků. Rozvedeno bylo i opatření na hygienickou ochranu hranic, které má chránit zemi před epidemickými chorobami. Zvláštní kategorii tvořili horní lékaři, které jmenovala komora pro mincovnictví a hornictví.
1784	Němčina byla ve školách zavedena jako vyučovací jazyk vedle latiny. Vzniká Česká společnost nauk, od r. 1790 připojila k názvu „královská“ a existovala do roku 1952.
1795	Stát omezuje zakládání řeholních špitálů a místo nich jsou zakládány státní nemocnice. Dekrety Marie Terezie a Josefa II. měly zásadní vliv na vývoj zdravotnictví v rakouské říši. Bylo to v podstatě zavedení státního dohledu nad zdravotnictvím v Rakousku. Situace se vyjasnila, byly stanoveny povinnosti zemí, krajů a obcí, byly zavedeny zkoušky a doškolování lékařů, ranhojičů, porodních asistentek; zvýšila se tím úroveň celého dosavadního zdravotního systému.
1803	Z účetní knihy chudinského-sirotčího fondu farního úřadu v Blansku měl tento fond v tomto roce celkem 376 zl. rýnských a 23 krejcarů příjmu, který plynul jednak ze základního kapitálu 50 zl., dále z úroků tohoto kapitálu, z almužen dobrodinců, ze sbírek při mších, z peněžních desátků, z pokut, od vrchnostenského úřadu, ze záduší a z kostelních pokladniček. Podle záznamů o vydáních bylo poděleno 25 chudých částkou 231 zl., 57 kr. a dále se poskytla nutná podpora nemocným a sirotkům celkem 20 zl. 46 kr. Správcem fondu byl farář, účetní doklady kontroloval děkan a vrchnostenský úřad
1776	Záznamů však velmi přibývá s nástupem starohraběte Hugo Františka Salma (1776–1836) jako vlastníka salmského panství Rájec a Blansko. Charakterizovaly ho vzdělání, podnikavost, dobročinnost a organizační nadání. Přičinil se o rozkvět hospodaření panství, průmyslové podnikání, zavádění nových metod v železářství, v chemii, vystupoval na veřejnosti a účastnil se veřejného života ve prospěch celé Země Moravsko-slezské. Zasloužil se také o zvýšení úrovně zdravotnictví.
1798	Anglický lékař Edward Jenner (1749–1823) objevil sérum proti pravým neštovicím (Variola vera), které byly vážnou nemocí děti i dospělých. O tomto objevu se Salm dozvěděl od vídeňského lékaře Jeana de Carro, převzal metodu očkování – (vakcinace, očkovací látkou byla ředěná hmota kravských neštovic) a tuto metodu propagoval sepsáním brožury, která vyšla od roku 1801 do 1808 ve třech vydáních. Salm tuto metodu podporoval, obstaral vše potřebné i sám ji prováděl na svém panství.
1808	Hugo František Salm byl jmenován za člena výboru pro inspekci veřejných špitálů a nemocnic na Moravě.
1810	Do Blanska přišel na pozvání hraběte Salma lékař Med.Dr. Adolf Heinrich Meineke (1762–1826) s velkým zájmem o chemii. Jako lékař však v Blansku nepracoval a ze služeb Salmů brzy odešel.
1817	Anglický lékař James Parkinson popisuje nemoc nazvanou později jeho jménem jako Parkinsonova choroba.
1821	Podle záznamů působí v Blansku ranlékař Jan (Ignác) Boehmert a později také Alois Till, absolvent medicinsko-chirurgického lycea v Olomouci. Do obvodu Jana Boemerta patřilo Blansko, Klepačov a Těchov, do obvodu Aloise Tilla Dolní Lhota, Olešná-Hořice, Šebrov, Svatá Kateřina, Olomučany.
1821–1840	V Blansku působil Karel Ludvík von Reichenbach (1788–1869), badatel, chemik, geolog a metalurg. V letech 1825–1831 objevuje spolu s chemikem Václavem Maderem při suché destilaci dřeva kreosot a parafin. Obě látky – směsi aromatických uhlovodíků - se prakticky uplatnily, jednak v lékařství (kreozot), jednak k výrobě laciných a nečadivých svíček (parafin ve směsi se stearinem). Reichenbach inspiroval Med.Dr. Wankela k použití kreozotu při léčbě respiračních chorob (do přípravků usnadňujících vykašlávání). Ještě dnes se kreozot používá v zubním lékařství jako součást antiseptických výplní. Jako nadaný a pilný ředitel zvelebil Reichenbach provoz všech Salmových podniků. Mimoto studoval různé přírodní jevy. V roce 1833 vypátral místa, kam dopadly zbytky zářícího meteoritu, které byly také nalezeny. Zjistil také, že některé minerály, zvláště kovy, ale i lidé, jsou v naprosté tmě obklopeni  jemným zářícím obalem – „aurou“. Reichenbach dal tomuto jevu název „ód“ a vysvětlil ho jako vyzařování dosud neznámé energie. Svoje pozorování publikoval v knize Odisch-magnetische Briefe (1852) a předpokládal budoucí využití tohoto jevu v diagnostickém lékařství.
1830	Lambert Adolphe Jacques Quételete (1796–1874), belgický matematik a statistik vytvořil ve svém systému „Sociální fyziky“ Queteletův index tělesné hmotnosti pomocí jednoduchého výpočtu označovaného jako BMI (Body Mass Index). BMI = hmotnost / výška osoby jako pomocnou hodnotu při lékařském vyšetřování.
1831–1866	Epidemie cholery, r. 1831 zemřelo v blanenské farnosti 136 osob, v roce 1836 5 osob, v letech 1850-1855 zemřelo 53 a v roce 1866 197 osob. Koncem roku 1831 a počátkem roku 1832 na pozvání Hugo Františka Salma studoval a léčil choleru v Lažánkách vídeňský profesor Guiseppe Carlo Wolfstein; později o tom napsal spis v italském jazyce.
1837	Jan Evangelista Purkyně objevuje nervové buňky.
1839	Vzniklo hnutí za humanizaci psychiatrie kritizující hrubé omezovací postupy – šlo o odmítnutí přikovávání neklidných pacientů ke stěně řetězem a o jejich vyvedení z podzemních kobek.
1840	V matrice narozených se uvádí jako otec dítěte Med.Dr. Jan Křititel Kreuziger, který v Blansku žil patrně jen krátkou dobu.
1843	S výstavbou železniční trati Brno – Česká Třebová byla zřízena nemocnice pro raněné dělníky (22 úmrtí po úrazech). Byly to dva špitály v dřevěných boudách podél trati.
1846	Poprve byla demonstrována éterová narkóza, která umožnila v druhé polovině 19. stol. rozvoj chirurgie.
1849	V tomto roce byla dostavěna železnice Brno – Česká Třebová. Tím se svět Blansku velmi přiblížil; bližším se stalo Brno, Rájec, Letovice i Boskovice, což vedlo k rychlejšímu dopravnímu (nákladnímu i osobnímu) spojení i vzájemné komunikaci.
pol. 19. stol.	Vzniká kategorie továrních lékařů.
1849–1883	Med.Dr. Jindřich Wankel (182–1897) vrchnostenským lékařem v Blansku. Působil jako hutní a tovární lékař v blanenských železárnách Salmů. Zasloužil se o lepší hygienické a zdravotní podmínky (lepší odvětrávání a odstranění prachu). Při svém odchodu z Blanska byl r. 1884 zvolen čestným občanem Blanska. Dr. Wankel byl nejen dobrým lékařem, ale prováděl výzkumy speleologické a archeologické v Moravském krase. Proslul zejména svými nálezy v Býčí skále. Dr. Wankel měl čtyři dcery: Lucii, Karlu, Vlastu a Madlenu. Všechny se v dospělosti věnovaly veřejně prospěšné činnosti, především moravskému národopisu (výšivky, tance, písně, zvyky, ale také sociální činnost). Nejstarší dcera Lucie se provdala za Františka Xavera Bakeše a její syn Jaroslav Bakeš se stal vynikajícím lékařem-chirurgem, který založil další chirurgické oddělení zemské nemocnice, ale také onkologickou nemocnici v Brně na Žlutém kopci.
1850	V Blansku v domě č. 137 bývali umisťováni nemocní bez majetku a ubytování. Z okresní pokladny nebyl poskytován žádný příspěvek.
1851	Zavedena povinná hlášení lékařů úřadům o příčinách smrti zemřelých osob.
1853	Začala se používat injekční stříkačka.
1856	Francouzský chemik a mikrobiolog Louis Pasteur (1822–1895) objevuje různé mikroorganismy a choroboplodné baktérie.
1856	Vydán říšský zákon č. 113 z 6. 5. 1856 upravující zaopatření vdov a sirotků po lékařích a ošetřovatelích, kteří se v době epidemií stali obětí svého povolání.
1859	Hrabě Hugo Karel Eduard Salm zřídil lazaret ve velké dílně opuštěné strojírny pro nemocné a raněné vojáky z italského bojiště. Společně s Med.Dr. Wankelem ji řídily Charlota Kietziová (vzdělaná komorná hraběnky) a Fanny Fáberová.
1860	V Londýně vznikla první škola pro ošetřovatelky; objevují se zdravotní sestry jako profesionální pomocnice lékařů a ošetřovatelky nemocných.
1861	Proveden první novodobý porod císařským řezem M. Bilroth provedl první operaci žaludku (kde).
1863–1871	Spor o provoz obecního špitálu v Blansku v domku č. 137.
1864	Ve Švýcarsku byl založen Červený kříž – mezinárodní humanitní organizace, pomáhající raněným, nemocným a lidem v nouzi.
1865	V tomto roce byla po prvé použita dezinfekce při operaci (J. Lister) (kde).
1866	V zámku v Rájci zřízena nemocnice pro raněné vojáky. Staral se o ně Med.Dr. Wankel a zároveň dojížděl do nemocnice v Blansku, kde mu pomáhal ranhojič.
1866	Vypracován postup antiseptického operování – předoperační mytí rukou, dezinfekce, počátek „bílé medicíny“ bílých plášťů.
1868	Založen Vlastenecký pomocný spolek pro Království české. Jeho pokračovatelem byl Červený kříž. Islámské země přijaly název Červený půlměsíc.
1869	Boskovické hejtmanství povoluje v Blansku otevření lékárny s názvem „Mater dolorosa“. Lékárníkem je do konce roku 1917 PhMr. Josef Čech (1844–1917), potom krátce jeho syn téhož jména.
1870	Založena Dělnická pokladnice salmovských železáren.
1870	Okresům uložena povinnost zřídit instituci okresních lékařů a zorganizovat síť obecních a obvodních lékařů, vytvořit zdravotní obvody. K povinnostem náležela hygienická, protiepidemická, preventivní a následná péče. Obce nad 6000 obyvatel musely platit obecního lékaře, menší obce se sdružovaly a platily obvodního lékaře.
1871	Blanenský lékař Med.Dr. F. Hudlík zemřel po úrazu, také Eduard Till, nedostudovaný ranhojič, syn ranhojiče Aloise Tilla. Téhož roku se přistěhoval vojenský lékař Med.Dr. Moritz Brossek (Brožek) jako zastupující lékař. Poté se stal lékařem MUDr. Alois Hecht.
1873	Uchazeči o titul MUDr. se museli podrobit náročné zkoušce.
1873	Norský lékař Gerhard Henrik Hansen objevil původce lepry.
1876	Německý lékař Robert Koch (1843–1910) objevil původce sněti slezinné, v roce 1882 původce tuberkulózy a v roce 1883 původce cholery.
1882	Zřízena Ústřední nemocenská invalidní pokladna železokovců a pomocných dělníků.
1885	Jako místní lékař by do Blanska přijat MUDr. Mořic Winter za 151,85 zl. služného a požitky z obecní louky pro výživu koní.
1888	Založena Ústřední jednota českých lékařů v Království českém.
1890	Německý lékař Emil Adolf Behring (1854–1917) objevuje spolu s Dr. Ikedou sérum proti záškrtu a tetanu.
1890	Byla rozpracována diagnostika náhlých příhod břišních pohmatem a začal být diagnostikován a operován zánět „slepého střeva“.
1890	Okresní hejtmanství v Boskovicích vytýká Blansku přípisem č. 2287, že nevyhovělo postavit izolační nemocnici podle § 19 zákona ze dne 10. 2. 1884.
1891	Vydán říšský zákon, který stanovil zakládání lékařských komor v jednotlivých zemích monarchie. Členství v komoře bylo povinné pro všechny lékaře.
1892	Vznik Okresní nemocenské pokladny. Téhož roku ustavena nemocenská pokladna podniku Breitfeld-Daněk, firmy Karla Mayera, firmy bratří Schützů a Antonína Sedláka. V roce 1933 zrušena Okresní nemocenská pojišťovna (41 let trvání).
1892	Obecní nemocnice v Blansku byla postavena nákladem 20 000 korun. 30. 3. 1893 oznamuje kníže Salm obecní radě, že věnuje na stavbu nové nemocnice pozemek a 300 zl.
1893	Komisionelní jednání rozhodlo vybrat ke stavbě nové nemocnice parcelu č. 766. Obecní výbor v Blansku odepisuje hejtmanství v Boskovicích, že prozatímní nemocnice se nachází v domě č. 135, kde je zároveň stravovací stanice pro chudé.
1893	Založena lékařská komora na Moravě. Dělila se na sekci českou a německou.
1894	Nově postavená izolační nemocnice v Blansku pro 12 pacientů byla zkolaudována, včetně dezinfekční komory a márnice. Pitvy nelze provádět z důvodu nevyhovující cihlové podlahy. Realizátorem stavby byl stavitel Tomáš Klika z Tišnova.
1895	W. Roentgen objevil paprsky X; jejich využití se postupně rozšířilo jako počátek zobrazovacích vyšetřovacích metod.
1895–1916	V Blansku působil MUDr. Vendelín Mušek († 1916). Po jeho úmrtí se stal místním lékařem MUDr. Zdeněk Kožíšek (1871–1936). Dalším lékařem byl MUDr. Karel Ippen (1868–1942 v koncentračním táboře Terezín).
1897	Švýcarský bakteriolog Alexander Yersin (1863–1943) objevil původce moru. Současně jej objevil japonský lékař Šibasaburo Kitasato (1852–1931).
1899	Začaly se používat gumové operační rukavice.
1901	Začalo vyšetřování krevních skupin, které umožnilo podávání krevních transfůzí.
1903	Počal se užívat elektrokardiograf (EKG).
1904	Začalo se obecně používat měření krevního tlaku.
1907	Objeveny krevní skupiny, krevní typy MUDr. J. Janským a MUDr. K. Landsteinerem, systém ABO. Krev typu A má na membráně červené krvinky jiný antigen než typ B; typ AB má oba antigeny, typ O nemá žádný.
1914	Začalo se s podáváním konzervované krve.
1914	Začala 1. světová válka. V Brně vznikla nová kongregace sester Těšitelek Božského srdce Ježíšova. Významnou osobností této kongregace byla komtesa Františka Coudenhove-Honrichsová z Kunštátu, sestra Anežka. Za jejího života sestry zakoupily pozemek od benediktinů v Rajhradě a budovaly klášter, který byl dokončen v roce 1929. Sestry se zaměřovaly na péči o nemocné v soukromých domech a za války ošetřovaly nemocné ve vojenských lazaretech.
1914–1915	V Blansku byl zřízen v rozšířené dívčí škole (před tím izolační nemocnice) vojenský náhradní lazaret (Militär-Reservenlazaret der Stadt Blansko) pro 40 mužů. Lékařem byl MUDr. Z. Kožíšek.
1919	Založen Československý červený kříž. Jeho předsedkyní jmenována PhDr. Alice Masaryková.
1920	Ustaven Spolek Československého červeného kříže v Blansku.
1920	Dentista František Polák zahájil v Blansku svou praxi.
1920	Otevřena nová lékárna na ul. Rožmitálově PhMr. Josefem Křížkem, kterou v roce 1927 prodal PhMr. Adolfu Sopouchovi. Roku 1950 byla lékárna znárodněna. Po úmrtí PhMr. A. Sopoucha v roce 1951 se stal správcem lékárny krátce PhMr. Jan Višinka a potom PhMr. Karel Kopal. Při přestavbě středu města v padesátých letech byla lékárna zbořena.
1921	Kanaďané Frederick Grant Banting (1891–1941) a Charles Herbert Best izolovali insulin (léčba cukrovky).
1921	Začalo se očkovat proti tuberkulóze, tzv. kalmetizace.
1922	Po MUDr. Z. Kožíškovi převzal agendu zdravotního obvodu MUDr. Antonín Kyzlink.
1924	Standardizováno vyšetřování krevní sedimentace erytrocytů, FW.
1926	Zubní lékař MUDr. Karel Zetek otevřel v Blansku svou ordinaci.
1926	Narodil se pravnuk Dr. J. Wankela MUDr. Karel Bedřich Absolon (1926–2009); studoval medicínu v Brně, po roce 1948 emigroval do USA. Stal se vynikajícím odborníkem na kardiovaskulární chirurgii, prováděl také transplantace jater, ledvin. Zasloužil se o vybudování koronární jednotky v Praze-Krči.
1928	Dalším obvodním lékařem v Blansku se stal MUDr. Dušan Mlýnek (1900–1958).
1928	Skotský lékař a bakteriolog Alexander Fleming (1881–1955) objevil penicilin, významné antibiotikum.
1931	Zemský úřad nařizuje, aby v městech s lékařskou praxí dvou a více lékařů měl o nedělích, svátcích i v noci pohotovost vždy jeden lékař (V Blansku v té době bylo pět lékařů: Z. Kožíšek, A. Kyzlink, K. Ippen, D. Mlýnek a K. Zetek). Pohotovost byla zavedena.
1933	Svou ordinaci otevřela praktická lékařka MUDr. Anna Chudárková-Dobrovolná (1903–1985) na náměstí v Blansku
1934	Dentista Jaroslav Toman zahájil v Blansku svou praxi. Po druhé světové válce otevřel svou ordinaci dentista Rudolf Dosedla.
1936	Praktický lékař MUDr. naturalizovaný Rus Alexander Marcinkevič (1904–1965) otevřel svou ordinaci v Blansku.
1936	Zemřel proslulý ruský a sovětský fyziolog Ivan Petrovič Pavlov (1849–1936)
1937	Místní spolek Československého červeného kříže se rozhodl zřídit automobilovou stanici ČSČK v Blansku.
1938	Zakoupen automobil a zprovozněna Záchranná služba ČSČK v Blansku.
1941	Dalším praktickým lékařem v Blansku se stal MUDr. Miloslav Štěpánek.
1941	Poprvé bylo klinicky úspěšně použito antibiotikum – penicilin. Jeho objevitelem byl Alexander Fleming (Londýn).
1943	Vyhláškou zemského prezidenta uloženo zajištění služeb ve veřejných lékárnách i v sobotu odpoledne a v neděli.
1944	Bylo zjištěno, že DNA je nositelem dědičné informace.
1944	Poprvé byla operována srdeční vada; počátek kardiochirurgie.
1945	Nastoupil MUDr. Zdeněk Hradecký (1909–1972) jako lékař plicního ambulatoria ONP (Okresní nemocenské pojišťovny) v Blansku po MUDr. D. Mlýnkovi.
1947	Svou ordinaci otevřela odborná dětská lékařka MUDr. Gizela Gümplová-Goldová- Frühmanová na náměstí v Blansku.
1948	Vydán zákon č. 99 Sb., kterým se zavádí jednotné národní pojištění všech občanů.
1948	Organizací spojených národů (OSN) byla založena Světová zdravotnická organizace (World Health Organisation). Má 193 členských států, centrála se nachází v Ženevě.
1949	Provedena rozsáhlá reorganizace zdravotnictví. Zřízeno Okresní zdravotní středisko s Okresní nemocenskou pojišťovnou v Blansku na ul. Mlýnské. Zřízeno dětské oddělení v Blansku. Do roku 1958 byly uzavřeny všechny soukromé lékařské ordinace a lékaři byli začleněni do vzniklé polikliniky. MUDr. M. Štěpánek se stal prvním vedoucím lékařem polikliniky.Výkonem lékařů z brněnských nemocnic byly zajištěny služby gynekologie a kožních chorob. Chirurgické výkony byly zajišťovány krátkými úvazky týdně brněnskými lékaři.
1949	ČSČK zavedl ošetřovatelskou službu v rodinách.
1950	Zestátnění služeb porodních asistentek. Novým zaměstnavatelem se stalo Ministerstvo zdravotnictví.
1950	Zprovozněn Domov důchodců v Černé Hoře.
1950	Začala se uplatňovat hemodialýza, tzv. umělá ledvina.
1951	Vydán zákon č. 103/1951 Sb. O sjednocení léčebné a preventivní léčbě.
1952	Vznik Okresního ústavu národního zdraví (OÚNZ) se sídlem na ul. Mlýnské. Reorganizace a sjednocení zdravotnické služby na okrese Blansko. Současně byla budována síť obvodních a závodních zdravotních středisek.
1952	Jako přednosta zubního oddělení OÚNZ začal v Blansku pracovat MUDr. Alois Hroza.
1952	Vydán zákon č. 4/1952 Sb. O zřízení hygienických stanic.
1952	V Blansku byla zřízena Okresní hygienicko-epidemiologická stanice (OHES) na ul. Mlýnské s jedním lékařem a dvěma pracovníky. Prvním okresním hygienikem se stal MUDr. Karel Schuch, potom MUDr. František Tenf, od roku 1956 MUDr Ladislav Kincl a od roku 1983 MUDr. Zdeněk Kachlík.
1952	První jesle v Blansku byly otevřeny při podniku METRA Blansko.
1952	V tomto roce zavedena mezi léčiva neuroleptika – počátek psychofarmakologie
1952–1953	Postupné budování obvodních a závodních středisek: ČKD Blansko, Metra Blansko, Adast Blansko, Univa Blansko, se zkráceným úvazkem ONV Blansko, SNB (Sbor národní bezpečnosti) Blansko.
1953	Lékařská služba je organizována podle spádových zdravotních obvodů. V Blansku vznikly tři obvody, od roku 1960 pak čtyři obvody. Při OÚNZ na Mlýnské ul. zřízeny specializované ambulance gynekologie, kožní a chirurgie, od 1958 pro choroby srdeční a cévní. Služby zajišťovali lékaři z brněnských nemocnic s několikahodinovými úvazky týdně.
1953	Objevena struktura DNA – Američané Watson a Crick.
1957	V Blansku vypukla epidemie asijské (singapurské) chřipky. Epidemie ve velkém rozsahu trvala až do roku 1962, projevil se nedostatek léků. Zdravotní stav obyvatel ovlivňovalo poškozené životní prostředí – znečišťujícím zdrojem byly zejména slévárny Adast Blansko. Dětská populace díky závadné obuvi trpěla ortopedickými vadami. Byl zjištěn nárůst neuróz u dětí.
1960	Byl vytvořen jednotný celek OÚNZ Blansko s kádrovou a materiální základnou na ul. Mlýnské. Na Mlýnské bylo ošetřeno až 600 pacientů denně.
1960	Potlačení části infekčních nemocí antibiotiky a očkováním vytvořilo prostor pro uplatnění chorob, které se dříve nestačily rozvinout, především nádorových a oběhových (srdeční infarkty, mozkové mrtvice). Těm se spolu s alergiemi začalo říkat civilizační choroby. Zvýšil se proto výskyt zdravotních problémů a chorob pokročilého stáří (stařecká křehkost,omezená pohyblivost a stabilita, nechutenství,svalová slabost, Alzheimerova choroba, syndrom demence, osteoporóza, osteoartróza, nedoslýchavost, šedý zákal oční aj.).
1960	Nastal rozvoj šetrných endoskopických a katetrizačních metod a zavedení sterilních pomůcek „na jedno použití“.
1961	Vypracována metoda „oživování“ – kombinace nepřímé srdeční masáže a dýchání „z úst do úst“.
1964	V USA vznikla první koronární jednotka intenzivní péče.
1965	Započata výstavba polikliniky. Vznik speciálního dětského oddělení.
1965	Umírá lékař, filozof a misionář Albert Schweizer (1875–1965). ???
1967	Jihoafrický chirurg Christian Bernard provádí první transplantaci srdce.
1967	Byla aplikována první počítačová tomografie elektroinženýrem G. N. Hounsfieldem z Velké Británie.
1968	S ročním zpožděním byla slavnostně otevřena nová poliklinika na Sadové ulici. V budově se soustředila pracoviště obvodních lékařů společně s ambulancemi. Vedoucím lékařem polikliniky se stal MUDr. Miloslav Štěpánek. Specializovaná odborná péče v poliklinice:
1968	Internisté – MUDr. Palatin, MUDr. Kosek, dorostový lékař – MUDr. Zukal, tělovýchovný lékař – MUDr. Dušan Kráčmar, ortopedie – MUDr. Kovářová neurologie – MUDr. Bohatec, psychiatrie – MUDr. MUDr. Martinec, oční oddělení – MUDr. Okáčová, kožní oddělení – MUDr. Drkošová, gynekologie – MUDr. Duben, centrální rentgen – MUDr. Drkoš. III. podlaží sloužilo zubnímu oddělení.
1968	Péče o pacienty rozdělena do čtyř obvodů: I. obvod MUDr. Chudárková, od r. 1969 MUDr. Nepustil, II. obvod – MUDr. Pánek, III. obvod – MUDr. Nerad, IV. obvod – MUDr. Novotný. Rovněž péče o dětské pacienty byla rozdělena do čtyř obvodů. Dětské oddělení bylo umístěno v samostatné části polikliniky se zvláštním vchodem. I. obvod – MUDr. Karel Zeman, II. a III. obvod MUDr. Gizela Gümplová, IV. obvod – MUDr. Božena Matušková.
	Byla otevřena ústavní lékárna, jejím vedoucím se stal PhMr. Karel Kopal, po roce 1979 RNDr. Jiřina Srpová.
1970	Vyroben první obecně použitelný kardiostimulátor.
1970	Byly objevenyvyšetřovací metody počítačové tomografie (CT) a magnetické rezonance (MR) – P. C. Lauterbur, radiolog (USA) a P. Mansfield, fyzik (Velká Británie)
1970	Vyhlášena výzva blanenských zdravotníků ke snížení neoprávněné pracovní neschopnosti. Některá oddělení – tělovýchovné lékařství, odd. nukleární mediciny a rehabilitační oddělení pracovala mimo hlavní budovu polikliniky. Lůžková ústavní péče zajišťována v nemocnicích Boskovice nebo Brno.
1971	V budově staré polikliniky na ul. Mlýnské bylo zřízeno plicní oddělení.
1971	Americký lékárník D. Anderson sepsal první kodex práv pacientů.
1972	Otevřen experimentální obor pracovního lékařství při OHES.
1972	Oční oddělení rozšiřuje péči a otevírá dětskou ambulanci.
1973	Oddělení psychiatrie rozšiřuje specializaci o dětskou psychiatrii.
1974	Krajský národní výbor (KNV) v Brně schválil výstavbu nemocnice 2. typu v Blansku v návaznosti na novou polikliniku. Postupná výstavba objektů se uskutečnila v letech 1979 až 1985. Vzniklo 21 samostatných staveb, které byly základem pro výstavbu nemocničního centra. Náklady činily 63 481 000 Kčs. Stavbu projektovala ing. arch. Libuše Kopřivíková, Brno.
1976	Nové rozdělení zdravotních spádových obvodů: I. obvod – MUDr. Jiří Nepustil , II. obvod – MUDr. Jiří Danda, III. obvod – MUDr. Ivo Nerad, IV. obvod – MUDr. Jana Benešová, V. obvod – MUDr. Weinhöfer. Spolupracující závodní střediska jsou obsazena větším počtem lékařů: ČKD tři lékaři, Metra Blansko dva lékaři, Adast Blansko jeden lékař. Bylo zřízeno nové závodní zdravotní středisko při n. p. Metra na ul. Mahenově – lékařka MUDr. Iva Kimmertová.
1977	Provedeno první neoperační ošetření zúžené srdeční (koronární) tepny pomocí kanyly.
1978	Ve Velké Británii se narodilo první dítě „ze zkumavky“.
1978	Vznik závodní polikliniky k. p. Adast Adamov jako detašovaného pracoviště blanenské polikliniky.
1979	Otevřeny městské jesle na ul. Borisoglebské, dále byly v provozu jesle ČKD Blansko na ul. Leoše Janáčka a jesle podniku Metra na ul. Kollárově.
1979	Na staveništi nemocnice se započalo s výstavbou kotelny, stravovacího provozu, energocentra a garáží.
1979	Oddělení tělovýchovy bylo umístěno v budově zdravotního střediska Metra II. Provádělo především preventivní péči o brance.
1979	Kožní oddělení kromě ambulantní péče začalo provádět preventivní vyšetřování pohlavních nemocí.
1980	Na celém světě se podařilo vymýtit černé neštovice.
1980	Otevřena speciální mateřská školka pro děti s vadami zraku.
1980	V nemocnici Blansko pracuje 112 lékařů a 364 zdravotnických pracovníků ve srovnání s rokem 1951, kdy zde pracovalo pouze 8 lékařů.
1981	Jesle na Žižkově ul. byly vybudovány za sdružené prostředky blanenských průmyslových podniků.
1982	Prof. MUDr. Ladislav Pilka (* 1933), gynekolog, průkopník asistované reprodukce, se zasloužil o narození prvního dítěte „ze zkumavky“ v Československu.
1982	Oddělení TBC získalo moderní prostory v poliklinice.
1983	Byl dán do užívání Dům s pečovatelskou službou na ul. 9. května. Provoz zajišťuje Okresní ústav sociálních služeb.
1983	Popsán syndrom získaného selhání imunity (AIDS).
1984	V Austrálii se narodilo první dítě ze zmrazeného embrya.
1984	Prokázán nesporný efekt snižování krevního cholesterolu na výskyt ischemické choroby srdeční a srdečních infarktů. Počátek užívání hypolipidemik.
31380	Slavnostní otevření Nemocnice Blansko na ul. Sadové: 105 lůžek interna, 9 lůžek nukleární medicina, 21 lůžek odd. kožní, 29 lůžek odd. neurologické, 32 lůžek odd. plicní. Celkem 204 lůžek.
1988	Otevřena další oddělení: hemodialýza, laboratoře, rentgeny.
1988	V budově polikliniky zavedena ústřední evidence pacientů.
1988	Záchranná služba obsazena stálým lékařem.
1988	Uskutečnila se první transplantace kostní dřeně
1990	Izraelský vědec Ariel Weinreb zkonstruoval přístroj na včasné diagnostikování rakoviny.
1993	Česká republika se stává členem Rady Evropy. Uzavřena smlouva OSN o právech osob se zdravotním postižením. Obsahuje také práva hospitalizovaných dětí.
1996	Uzavřena nájemní smlouva s lékárnou – PharmDr. Jitka Navrkalová.
1997	Úmluva na ochranu lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny přijaté Radou Evropy. ČR podepsala úmluvu 30. března 2007.
1998	Provedena první transplantace obou plic v České republice.
1999	Ředitelem Nemocnice Blansko se stal Ing. Ivan Kozák. Jeho programovým cílem byl kardiovaskulární program s dokumentací pro komplexní pracoviště hemodialýzy, vybudování pracoviště rehabilitace, urgentního příjmu pacientů a cerebrovaskulární program s léčbou cévních a mozkových příhod.
2000	Sloučení Záchranné zdravotní služby v Blansku s výjezdovou skupinou Rychlé lékařské pomoci.
2000	Otevřeno nové oddělení neurologie – iktová jednotka (léčení mozkové mrtvice).
2000	Otevření nově upraveného rehabilitačního oddělení.
2000	Chirurgická ambulance NONSTOP provozuje svou činnost pro pacienty od září 2000.
2000	Bc. Jana Šenkýřová jmenována hlavní sestrou pro pracovníky nelékařských oborů.
2000	MUDr. Naděžda Formánková jmenována vedoucím lékařem interních oborů.
2000	Primář MUDr. Lubomír Novotný, zástupce LPP jmenován odborným ředitelem nemocnice. (Co je LPP? – do závorky popsat!)
2000	Ing. Stanislav Krejsta jmenován přednostou nukleární mediciny.
3.9.2001	Zahájen zkušební provoz pracoviště CT na rentgenologickém oddělení.
2001	Slavnostní otevření Záchranné zdravotnické služby, která řídí a koordinuje přednemocniční péči v celém okrese
2002	V areálu blanenské nemocnice otevřen úrovňový heliport HEMS. Slouží zdravotnické záchranné službě a je součástí záchranného systému.
2003	Rada města Blanska schválila realizaci investiční akce „Parkovací a monitorovací systém“ v nemocnici kamerovým způsobem, doplněným o požární čidla a záznamové zařízení. Parkovací systém pro 20 vozidel byl doplněn automatickými závorami a pokladním automatem.
2003	Vybudování vodoléčby při rehabilitačním oddělení blanenské nemocnice.
2003	Končí strážní služba v nemocnici. Do provozu byl uveden nový kamerový systém doplněný o požární čidla a záznamové zařízení.
38018	Majetek Nemocnice Blansko byl převeden do vlastnictví obce. Město získává vlastnické právo k movitému i nemovitému majetku. Privatizační projekt nemocnice má č. 52004 z 30. června 2002. Majetek z privatizace má sloužit k poskytování zdravotní péče po dobu 25 let, tj. do roku 2029. Nemovitosti nesmějí být převedeny na jiného uživatele.
2006	Zahájen provoz hematologické a onkologické ambulance v nových prostorách v přízemí nemocnice.
2006	Vznik nových středisek: kantýna, lékárna
2007	Do funkce ředitele nemocnice jmenován ing. Milan Klusák. Dnem 1. června 2009 skončil své působení v Nemocnici Blansko a převzal vedení Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje se sídlem v Brně.
2008	Zaveden výběr regulačních poplatků pacientů za nemocniční péči – 90,- Kč návštěva pohotovosti, 30,- Kč návštěva lékaře, 60,- Kč za den pobytu pacienta v nemocnici. Od 1. června 2008 zrušen regulační poplatek pro novorozence.
14. 11. 2008	Nemocnici Blansko byla udělena akreditace pro specializační obor rehabilitační a fyzikální medicíny.
2009	Digitalizace – II. část programu NUTS 2 jihovýchod v hodnotě 20 690 000,- Kč: zakoupen mamografický přístroj, gama-kamera SPECT/CT, 40 pracovních stanic (co to je?). Digitalizace – I. část jihovýchod v hodnotě 45 230 000,- Kč.
23.4.2009	Nemocnice Blansko je zapsána do Obchodního rejstříku u Krajského soudu v Brně, oddíl Pr, vložka 1603.
15.6.2009	Do funkce ředitelky Nemocnice Blansko jmenována MUDr. Vladimíra Danihelková, MBA.
2009	Rada města Blanska schválila zařazení investiční akce „Jednodenní péče“ do plánu investic. Předpokládaná hodnota stavby je 38 400 000,- Kč (vlastní zdroje nemocnice). Dokončení díla a zahájení provozu plánováno na III. čtvrtletí 2010.
2010	Jmenování provozně-technického náměstka ing. Josefa Korčáka. Z funkce odstoupil k 31. lednu 2015. Jmenování ekonomické náměstkyně ing. Ivany Kurzové.
2010	Vznik nové funkce v nemocnici – edukační sestra, public relation, marketing zdravotních programů – jmenována Bc. Kateřina Ostrá.
2010	V Nemocnici Blansko zřízeno oddělení jednodenní péče.
2010	Blanenská nemocnice přijala nová opatření k zabezpečení soukromí pacientů a jejich majetku. Opatření je spjato s posilováním práv pacienta. Informace o jeho zdravotním stavu lze získat přímo u sloužícího lékaře nebo sestry na konkrétním oddělení.
2010	V Nemocnici Blansko končí hospitalizace pacientů s aktivní TBC na plicním oddělení.
2010	Urgentní příjem se stává samostatným pracovištěm v režimu nepřetržitého provozu. Vedoucím lékařem jmenován MUDr. Vladimír Navrátil.
2010	Vypracován projekt na snížení dodávané energie „Solární ohřev TUV nemocnice Blansko“ v rámci programu „Životní prostředí“ z fondů Evropské unie (zahájení duben 2010). Předohřev vody pomocí solárních kolektorů a akumulačních zásobníků jako využití obnovitelných zdrojů energie.
2010	Při příjmu pacienta k hospitalizaci bude přidělen náramek bílé nebo žluté barvy se základními údaji (osobní data) jako prevence poškození pacienta záměnou při podávání léků.
2011	Akreditace nemocnice podle akreditačních standardů ISO 9001: řízení kvality a bezpečí, diagnostická léče, kontinuita zdravotní péče, podmínky poskytování péče, management (řízení) lidských zdrojů, sběr a zpracování informací.
2011	Získána akreditace gastroenterologické ambulance jako centra screeningové kolposkopie. Pořízení nového kolposkopu.
2011	Jako nadstandardní služba OKL zavedeno vyšetření krevní skupiny za úhradu.
2011	Zvýšení poplatku za pobyt pacientů v nemocnici na 100,- Kč za den
2011	Logopedie zajišťuje komerčně programy KUPRO 2 – kurz pozornosti a KUPREV – kurz prevence. Jsou určeny dětem s odkladem školní docházky a se specifickými poruchami učení, hyperkinetickým syndromem.
2012	Zřízení nové funkce klinický farmaceut v rámci zvyšování bezpečnostních standardů.
2013	Nemocnice Blansko otevřela v rámci zkvalitnění služeb pacientům dva pokoje, stanice SLF C, SLF B.
2013	Nemocnice Blansko byla ve Věstníku ministerstva ČR zařazena do seznamu iktových center s platností do 31.12.2013; statut je dále prodlužován.
2013	Nemocnice Blansko obdržela certifikát pro oddělení klinických laboratoří.
2014	Zavedeno tlumočení pro neslyšící pomocí „tabletu“.
2014	Zavedeno nutriční poradenství prostřednictvím SKYPE 2014.
2014	Rozšíření WI-FI pokrytí v nemocnici pro oddělení neurologie a oddělení jednodenní péče.
2014	Vybudování informačního centra pro pacienty.
2014	Na oddělení následné péče byla zavedena canisterapie (léčba pomocí speciálně vycvičených psů).
2014	Nová léčebná metoda na oddělení JIP pro pacienty s respirační insuficiencí. Jde o neinvazivní ventilaci pomocí speciální masky a plicního ventilátoru.
2014	Zahájen provoz neurosonologické ambulance.
2015	Jednodenní péče rozšířila optativu (co to je? Použít české slovo!)o obor ORL. Jde o provádění tenotomie (vyjádřit česky!!), operace a vyšetření dutin (maxilárních, čelních) a využití šetrných laparoskopických technik, operace zvukovodu, resekce boltce.
2015	Zrušení regulačních poplatků od pacientů, v platnosti zůstává výběr 90,- Kč při návštěvě pohotovosti podle zákona 256/2014 Sb.
2015	Nemocnice Blansko zajišťuje preventivní onkologický program s klinickým vyšetřením onkologem, laboratorním a rentgenovým vyšetřením na vyžádání klienta, s úhradou výkonů.